Něco málo o Belískovi
Belí, Mímo, Desperádo... Náš druhý vlkodav má spoustu jmen a s Prokůpkem jsou povahově jako den a noc. Zatímco Prokýsek je klidný a rozvážný snad od narození, Belísek je neklid, který musí všechno vidět a všude musí být. Zatímco Prokůpek chodí potichu s hlavou skloněnou, Belísek dupe jako slon a vždycky nakráčí do prostřed místnosti s hlavou nahoru jakoby říkal: "Tak jsem tady !" Každého člověka, kterého potká musí jít pozdravit, všechno nové musí očichat a kam se hne Prokůpek, tam musí taky. Říkám o něm, že je vyloženě postelový typ. Nikdy se nás neptal, jestli může k nám do postele (jasně, že Honza by řekl ne), ale rovnou se tam vyškrábal, případně s rozeběhem vyskočil a ani ho nenapadlo, že bychom mohli mít něco proti :-) Ukázal nám, že všechny ty historky o bláznivých štěňatech jsou pravdivé a po klidném růstu Prokůpka si teď užíváme za dva :-) Ale už bychom ho nevyměnili, protože když mi dá hlavu na rameno a spokojeně mi zafuní do ucha, tak mu prominu všechno
